Akumulační kamna

5. 3. 2016 Vytápění štítky: ,

Jak fungují akumulační kamna, jak jsou efektivní a proč mívají tzv. biotopeniště? Na to jsme se zeptali profesionálního kamnáře Honzy Křivonožky.

Akumulační kamna – tento název asi není všeobecně známý, všichni bychom si mohli představit nějaké velké kachláky, které známe z hradů. S tím souvisí také otázka na Honzu Křivonožku, který je profesionální kamnář a spojuje nás přístup k přírodnímu stavitelství a využívání principu přírodního stavitelství. Takže co jsou to akumulační kamna Honzo?

Nezáleží na tom, jestli jsou to kamna kachlová, je na nich hlína nebo omítka. To je spíše takový povrchový detail. Tyto povrchové materiály kamen mají své výhody a nevýhody, ale není to to, co dělá kamna akumulačními. Funkčně to není až tak zajímavé. Všichni asi známe od babiček nebo z pohádkových filmů kachlový sporák – kachle, plotna, trouba – to nejsou akumulační kamna, ale je to kategorie sporák. O tom jsme se bavili na jiném videu, kde jsme srovnávali typy topidel. Sporák je určen primárně pro vaření. Nyní zkusím spíše představit tu funkci akumulačních kamen a to tak, jak to funguje v praxi. Tedy když je obsluhuje člověk, který má akumulační kamna jako hlavní topidlo v domě. Jak se o ně musí starat, v čem to spočívá topení a podobně.

Takže když u někoho vidím obrovská kachlová kamna, tak to pořád může být jenom ten sporák a nemusí to být akumulační kamna?

Často to vidím na fotkách nebo různých realizacích, že se tvoří velká kachlová hmota, ale ve skutečnosti je to spíše krbová vložka nebo teplovzdušný krb, který je hodně velký. Vnitřek ale není udělaný tak, aby se tomu dalo říkat akumulační kamna. S příchodem nízkoenergetických a pasivních domů se krbové vložky a krbové vestavby začínají dělat sálavým způsobem. Už tam jsou mřížky, ale je tam velký rozdíl ve funkčnosti. Já bych právě začal asi tím, že vysvětlím, jaký je princip funkce. Je jedno jestli se bavíme o kamnech středoevropských, rakouských, ruských nebo raketových, protože princip je stejný – když se na to dívám ze svého kamnářského analytického hlediska, abychom mohli říkat kamnům akumulační, je potřeba si uvědomit, co od nich vlastně chceme. Chceme od nich vytápění domu a chceme to dělat rozumně, efektivně a to tak, aby do nich člověk nemusel často přikládat. To jejich hlavní funkce. Abychom v nich udělali velký oheň ráno nebo večer a kamna hřála dalších 12 až 24 hod. To je podle mě ten nejdůležitější aspekt.

To zní skvěle.

Máme za sebou akumulační kamna, která takovým způsobem fungují. My jsme si tedy do nich přiložili pár polínek, abychom měli krásný oheň, to se dá taky dělat, ale v principu to není nutné. Jde o to, že ráno se tam dá naložit velké množství dřeva, které do krbových kamen dávám třeba v průběhu celého dne. Tady to naložím najednou a mám hotovo a vystaráno. A druhý den, tedy po 24 hod. se k tomu vrátím a udělám to samé. Co musí ta kamna mít, abychom se k tomu funkčně dostali? Tak především musím mít dobře udělané ohniště. U akumulačních kamen jsou to takzvaná biotopeniště.

Biotopeniště? To mi trošku k té kamnařině nesedí…
Biotopeniště má velmi nízké emise a nezatěžuje životní prostředí. Ten pojem pochází z Rakouska, kde se ta biotopeniště v 80. letech vyvinula. Lidé si tehdy říkali, jak to udělat, abychom z toho dřeva dostali co nejvíce energie. Abychom neměli moc popela, a aby se moc nekouřilo z komína.

To opravdu někoho v osmdesátých letech zajímalo?

U nás možná ne, my jsme tady měli dostatek uhlí a byla levná nafta. Na západ od nás ale v 80. letech probíhala taková energetická krize, kdy řešili, jak použít dřevo jako primární zdroj vytápění v rodinných domech. Rakousko je samozřejmě země, kde to dává velký smysl, protože je tam hodně lesů a soběstačnost je tam významná. Takže se začalo řešit, jak to udělat, aby to lépe hořelo, aby tam byla vyšší teplota a lepší efektivita. Dá se říct, že v akumulačních kamnech je ta funkce, že topíme jenom jednou nebo dvakrát denně a hřeje nám to po celou dobu, díky technologii a nějakému výzkumu. Přišli jsme na to, že dřevo dobře hoří tam, kde není rošt.

A to je tedy ono? Že tam není žádný rošt?

Dřevo potřebuje pro své hoření vzduch spíše shora než zespoda. Nepotřebuje to zespodu, naopak mu to vadí v tom smyslu, že se ochlazuje. V České republice je mohutná tradice topení uhlím a všechna kamna byla s roštem. Dneska už to tak zajímavé není a v kamnech, která já dělám, se topí jenom dřevem, protože uhlí se v nich spalovat nedá. Jsou bezroštová. Maximálně v těch sporácích je malý rošt. Pro lidi, kteří za mnou chodí, není uhlí zajímavé. Nevím proč. Pro akumulační kamna je důležitý motor a to je ohniště. Je to přitom věc, která není příliš vidět. Jediné, co z toho jde vidět, jsou ta dvířka. A ta dvířka už dnes mohou klidně v akumulačních kamnech vypadat jako třeba u krbu. Tato jsou relativně mála, na můj vkus jsou ale relativně velká a umožňují pěkný pohled na oheň. Dost často se do akumulačních kamen dávají menší dvířka. Pomocí dvířek to tedy také nepoznáme, protože je to matoucí. Důležité je, aby uvnitř bylo ohniště, které dobře umožňuje spálit dřevo.

Ten otvor je ale také důležitý proto, abych tam mohla pořádný špalek…

Ano umožňuje nám to tam dát i nějaký větší špalek dřeva, ale máme vyzkoušeno, že dát tam velké špalky nebo kořeny není moc dobré, protože velké kusy dřeva špatně hoří. Z mého pohledu je to skoro jedno, jestli je dřevo naštípané nebo ne. Jestli je to bříza, buk nebo dub. Já mám kamnářskou zásadu a to je to, aby to dřevo bylo suché. Jinak to nefunguje a ta efektivita tam nikdy nebude. Můžeme pak mít biotopeniště, kde je to všechno sofistikované, ale zákazník to může zkazit tím, že tam dá mokré dřevo. Pak je vidět, že z komína jde mokrá pára a zapáchá to.

Takže vždycky tam je biotopeniště?

Může tam být základní bezroštové ohniště a nemusí se mu ještě říkat topeniště. Troufnu si říct, že dnes je 90 % realizací všech kamen s biotopeništi anebo s kamnovou vložkou, která má parametry biotopeniště. Pokud jde o spalovací kvalitu, vysokou teplotu a podobně

Podle čeho se určuje velikost topeniště?

Toto je velmi složitá otázka a musí se to citlivě nastavit pro potřeby zákazníka a hlavně toho domu.

Takže musíš znát energetické ztráty domu, projekt domu a podobně?

Kamnář si to musí umět odhadnout sám podle výkresů nebo podle domu. Jakou mají mít kamna plochu, jak má být velké ohniště, kolik dřeva se do něj bude dávat. To je základ kamnářské práce a každý kamnář, který staví akumulační kamna, toto samozřejmě vláda.

Dává smysl dělat menší akumulační kamna a častěji tam přikládat?

To smysl moc nemá. Důvod proč za námi lidé čím dál více chodí a chtějí taková těžká akumulační kamna je, že je to uživatelsky pohodlné, příjemné a efektivní. Je to sálavý zdroj tepla – příjemná hmota, která září při teplotě 40, 50 nebo 60 ° C. Jsou to kamna, o které se mohu opírat, můžu si na ně vylézt, lehnout si, číst si tam a podobně. Jen dvířka jsou asi o něco teplejší. Ta hmota hřeje pomalu, ale za to je relativně velká. Vidíme to tady za námi – tyto kamna vytápí celý dům. A je to účinnější než jenom krbová kamínka. Abych to tedy shrnul – v kamnech potřebujeme mít dobrý motor a to je ohniště. Nebudeme si vysvětlovat jaké typy ohniště, protože to je zbytečně složité. To ohniště musí být udělané tak, aby v něm byla vysoká spalovací teplota, dřevo v něm dobře hořelo, bylo tam málo popela a člověk nemusel přikládat postupně. Aby tam stačilo naložit ráno dřevo, o více se nestarat, jít do práce a pak přijít a mít pořád teplo.

Je tedy společným rysem akumulačních kamen, že tam vznikají hodně nízké emise?

Když jsem přišel k této stavbě, tak jsem si myslel, že se zde ani netopí. Z komína nebylo vidět nic. Nahoře se jen tetelí vzduch a maximálně nějaká pára při zatápění. Pára jde vidět, ale jinak je to čisté. Pokud má člověk suché a čisté dřevo.

To je myslím hodně důležitá informace vzhledem ke zvyšujícím se nárokům. Navíc nám vláda hrozí nějakou kontrolou topenišť.

Byla by to téma na delší povídání, ale emisní limity akumulační kamna samozřejmě splňují. A to jsme u těchto typů ohnišť hluboce pod limity. Máme dostatečnou rezervu na mnoho let. Na Vysoké škole báňské dělali nějaké experimenty a vyšlo z toho, že topeniště akumulačních kamen mají stejné a někdy i lepší hodnoty, než nějaké sofistikované automatické kotle, které jsou považovány za špičku. Takže bavíme se zde zase o špičce v té řemeslné částí, kdy ohniště je velmi dobré. Ale ohniště není jediná věc. Za ohništěm, ze kterého nám letí třeba výstupní teplota 900 ° C, musíme mít tahy, které nám umožní naakumulovat hmotu. To jsou takzvané tahy nebo tahová cesta. Za ohništěm si můžeme představit dlouhý kanál, různě klikatý, který je ze šamotu nebo to může být z jiných materiálů, to by zas bylo na delší povídání. Je tam zkrátka tahový systém, který pomůže naakumulovat energii. Tahová cesta může mít délku až 9 nebo 10 m a může vážit 2 až 3t. Tato kamna mají zrovna 3,5t a jsou velmi rozlehlá.

Takže u těchto kamen se snažíme o to, aby nám z komína šel studený dým?

Ano, jde nám o to, abychom do komína pustili jenom tolik, aby nám komín nedehtoval. Takže ta účinnost je třeba 90 %. Toto je tedy ten základní princip. Dalo by se o tom povídat ještě déle, ale to základní bylo řečeno.

Případní zájemci, kteří chtějí vědět více, tak už to bude asi na osobní konzultaci a snad to pomohlo se v problematice trochu více zorientovat.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.